Probuzení

Dobrá ... pokračovala jsem dál za elfama s menším odstupem. Poslouchala jsem ty dva a musela se zašklebid v duchu.
Ten mág z toho evidentně neni nijak moc odvařenej ... nechtěla bych. Hele ale nějak jsme zapomněli na Taura ...
Ohlídla jsem se zpět.

Bez tebe bych nemusel bojovat s tou krávou a nemusel bych na tu loď vůbec vejít... řekl jsem a šel dál
Neměl jsem zájem o společnost po delší dobu

Tak teď ho utřel ... pomyslela jsem si vesele.
Nesnášim chůzi po dvou .... ofrkla jsem si a prošla kolem keře. Skupinku pak doběhl černý panter. No to je hned lepší ...

Beze mě už bys neměl hlavu... Řekl jsem mágovi ve snaze připomenout mu naše setkání, kdy po něm skočil ork.

Orků jsem zabil už desítky, poradil bych si... ale každopádně jsem vděčný za pomoc řekl jsem a pokračoval v cestě
Mimoděk jsem podrbal pantera z uchem aniž si uvědomoval že to není roztomilá kočka, ale jen zapšklá elfka

Podíval jsem se na rozcestník a dal se cestou ke Stormwind city.
Jak myslíš...

Pokračoval jsem ke Goldshire (což je mimochodem stejná cesta jako do SW)

Panter slastně zavrněl a zakroutil ocasem.

Spoiler:

Za stromy se už objevila vežička hospody v Goldshire
Tak sme tady řekl jsem

Zamyslel som sa a zostal stát na mieste.
Po chvíli som pribehol za nimi.
Tak čo? Potrebujete dalšie svaly do partie? opýtal som sa ich so zamračeným pohladom.

rozdělil jsem se s ostatními a pomalu se blížil ke Stormwindu.
Už v dálce jsem viděl, jak vykukují věže.
Když jsem dorazil k bráně, čekalo mě nemilé překvapení.
Vzhledem k tomu, že můj vzhled je 'Blood elfský', tak jsem musel dokázat, že jsem na straně Aliance.
A jak vám to mám sakra dokázat..? Kdybych byl na straně těch druhejch, tak už jste mrtví...Klidně vám tu nechám zbraně...
Po několika minutách obkecávání mě nakonec pustili dovnitř. Konečně...
Dostal jsem se na náměstí plné lidí, elfů, trpaslíků a .... Skřítků..?
Na jednoho jsem se koukal.. V životě jsem nikoho tak malého neviděl..
Ten prcek se na mě podíval: Co čumíš ?
Co jsi zač..? Zeptal jsem se tupě.
Gnom... Odpověděl.. Pro sebe jsem se usmál.. Tak to si budu pamatovat..

Proměnila jsem se zpátky do své podoby. Přeci jsem nemohla cestovat po městě jako černá šelma. Poté jsem se otočila na mága, poděkovala a popřála hodně štěstí. Ten druhý elf už byl pryč. Taur byl kousek od nás, ale ... přeci jen nejsem společenský elf. Navíc u Taurů nikdy nevíte, kdy vám vrazí kudlu do zad, protože mu to náhodou někdo zaplatil a nařídil.

Vstoupila jsem skrze bránu a ignorovala pohledy směřované do mého výstřihu. Někdy bych se nejradši proklínala za to že jsem temná elfka. Prošla jsem kolem tržiště a pozorovala nejrůznější vrstvu a druhy bytostí. Od trpaslíku, elfů až po podivné bytosti, tu byli snad skoro všichni.
Teď mi zbývá doplnit zásoby ...

Rozmýšlal som či bude vhodné vkročit do mesta. Ostatní tam už šli.
Zvedavý som, akú budú mat obyvatelia reakciu na taura ktorý sa len tak prechádza po ulici...
S tvrdým pohladom som sa vybral dovnútra mesta.

Prošel jsem branou a bez problému odešel do mágovské čtvrti, poradit se s mistry magického umění

Gnom se jen ošklivě ušklíbl..
Měl jsem chuť do něj kopnout..
Ale myslím, že je dobře,
že jsem to neudělal..Asi bych ho tím zabil.
Rozlížel jsem se dál po náměstí. Všichni lidé se hrnuli směrem do středu města.
Co se děje?

Tak to bude vše ... pomyslela jsem si, ale v tom mě už nějaký chumel davu táhnul směrem do středu města a nedovolil mi se mu vyhnout. Cože?! Hej počkejte !!! Můžete SAKRA UHNOUT?! zaječela jsem vztekle, jelikož už mi došly nervy.

Šel jsem z davem až do středu města.
Všichni byly shroáždění pod hradbami, na těch stál nějáký člověk ve zlaté zbroji.
Obyvatelé Stormwindu, bojovníci dobré Aliance. Jak jistě víte, sešla se tu nejvyšší rada Aliance
a ta přichází s velmi nelichotivou zprávou, Arthas, princ Lorderonu, se probudil ze svého mrazivého spánku.
Vzpomněl jsem si na utržek mistrova papíru ...
Muž začal chodit sem a tam a pozorovat všechny, co stáli pod hradbami.
Už dávno není dobrým člověkem, stal se z něj král lichů....Nemrtvých....Jeho úmysly jistě nebudou dobré.
Muž se znovu zastavil.
Celému Azerothu teď hrozí obrovské nebezpečí.. Bohužel v tomhle těžkém období nemůžeme vyslat armádu, která by mu zabránila v jeho špatných činech.
Nachvíli se odmlčel. Vyšleme speciální oddíl, který bude mít za úkol zastavit Arthase i za cenu vlastního života...Ten oddíl bude sestaven jen s dobrovolníků, ze kterých vybereme ty nejlepší.. Hlaste se v SI:7 u mě..
Poté muž odešel. Mezi lidmi začal panovat rozruch..Neváhal jsem.. Rozběhl jsem se směrem k místu, kde se bude vybírat.

Seděl jsem v SI:7 dříve, než se to rozhlásilo. Některé důležité informace byli ode mě... a to byl účel proč jsem dorazil do SW...

O pár minút sa ludia vytratili od brány, takže som sa vkradol do mesta. Prešiel som cez úzke tmavé uličky až k námestiu. Niekto tam hlásal o Arthasovom prebudení.
Nad touto informáciou som sa len zamračil. Další bordel, nemŕtvych nenávidím.
...Hlaste se v SI:7 u mě... ukončil svoju reč.
To je dobrý nápad. Ale... ako sa tam dostanem?
Z uličky som pozoroval rozrušený dav. V tom okolo prebiehaval ten elf. Vystrčil som ruku z prítmia a vtiahol ho do uličky.
Potrebujem... od teba pomoc.
Bolo mi to nanajvýš trápne pýtat pomoc od elfa ktorého som chcel len nedávno zabit. Nebol by som nanho moc nahnevaný kebyže odmietne.
Chcel by som íst tiež... ale cez mesto sa takto k nemu nedostanem... čo kebyže hrám že som tvoj zajatec?

Elfce se zatmělo před očima. Chytla se za hlavu ve které se ji rozdrnčel křik...

Spatřila malou elfku s rodiči na Northrendu. Z ničeho nic se za nimi objevil neznámý týpek s mečem v ruce.
Křičící hlasy se rozezvučely a objevil se záblesk. Vidí, dvě mrtvá dospělá těla a zkrvavený meč cizince, který odchází. Malá elfka stojí, dívá se na vraha těch dvou a po obličeji se jí němě kutálý slzy.

Co to sakra bylo?!?! Zrak ze mi zas vracel do normálu a já stála stále v davu, ve kterém teď panoval rozruch. Věděla jsem jedno ... zamířila jsem se k zápisu. Musím zjistit, proč se to stalo teď ... kdo byli a co ... chci zjisti co se vlastně stalo ...

Začal jsem se smát... Ty..?!
Chvíli jsem přemýšlel.
Vytáhl jsem luk a namířil na taurena.. Tak jdeme, zajatče.

Hmm... to kladivo a kuša ani nevadia... pousmial som sa.
Zobral som obrovské prázdne vrece ktoré tam bolo. Naložil som donho zbrane a priviazal si ho okolo krku.
Ehm... párkrát ma ešte musíš strelit do hrude, nie? Aby to vyzeralo doveryhodne...
spýtal som sa ho s obrovským ponížením.

No já s tím nemám problém.. Napřáhl jsem se a vystřelil jsem...
A proč vlastně chceš jít na tu výpravu..? Nic z toho nebude..

Nasadila jsem trochu tempo a klusala jsem ulicemi jak jen to šlo.
Hlaste se v SI:7 ... ještě to tak najít.

Zosilnil som brušné svaly, takže som šípy moc necítil.
Mám vlastné dovody... hej? Možno preto že mám niečo proti nemŕtvym...
Ale teraz podme... ešte ma zaviaž. Dajme tomu že to sú magicky posilnené povrazy ktoré.... nejdú roztrhnút.